mezi hrdiny a sny.

Někde mezi hrdiny a sny
náš plán chytá trhliny.
Město má z mraků peřiny
a já jsem úplně jiný.

V čase mezi půlnocí a dnem
jsi krásná se svým úsměvem.
Je čerstvě lehce pod mrakem
a nikdo není vítězem.

Ve světě těsně pod světlem
jsi krásná se svým úsměvem.
A v čase brzo minulém
z nás nikdo není vítězem.

Někdy mezi usnutím a snem
se spolu znovu natáhnem
A opustíme spolu zem
někde mezi půlnocí a dnem.

xyz (něco se mi zdá).

Znám tě už pár krásných chvil
a chtěl bych znát tě ještě dýl.
Ponořit se do pohledu tvých očí
a už se nikdy nevynořit.

Znám nazpaměť tvůj smích
a vím, že není pravdy v lžích.
A kapky co si dávám do krve
se staly tebou, a to ne poprvé.

Možná je to tím, že noc je ještě mladá
Přesto se mi zdá, že máš mě taky ráda.

Píchá mě lehce na žebrech.
Z toho že jsem tu bez tebe.
A ve dnech kdy jsi mi vzdálená
se propadám v matných představách.

Možná je to tím, že noc je ještě mladá.
Přesto se mi zdá, že máš mě taky ráda.

lékořice v peřinách.

V peřinách mořské pěny
žvýkáme lékořice.
Rána jsou nahé ženy
a já bych jim chtěl více
říct
že mi chybíš, že po tobě toužím
že kroužím nad tvým domem
při hře s Bohem
o tvůj smích..

v kapce.

Každé ráno se probudím
někde v kapce vody.
Nasadím falešný úsměv
a léky do pohody.
Posledním nočním snem
pročistím si hlavu.
Nevím proč a nevím kam,
ale plavu
někam z kapky pryč.

Každý večer usínám
v kapce pod hladinou.
A vím že tyto stavy
jentak nepominou.
Už jsem si asi zvykl
na to co se v kapce stává.
Vím totiž že ráno
budu plavat
někam z kapky pryč.

Přesto jsem suverén.
Přesto jsem suverén...