hořkosladká.

 ahoj, píšu ti dopis, protože co bylo už není

ahoj, zbylo jenom snění

a věčný přemýšlení

o tom co by bylo, kdyby něco bylo

a jestli by se ti to třeba líbilo

a co se všechno mohlo stát

není to láska, není to nic

jenom já jsem ten kdo rád má tě víc

a ty mě jen tak akorát

a ty

zůstaneš hořkosladká

zůstaneš hořkosladká

zůstaneš hořkosladká

už asi napořád

slečno, v očích mám slzy a jentak se to asi nezmění

protože vím, že asi už brzy

zmizí zbytky letmého pobláznění

budou mi chybět střepy tvojí duše

a vůně z vlasů co ti tolik slušej

a ranní objetí tvý

teď už vím, že přáno nám dvou není

marná jsou noční slova, ráno všechno změní

a ze dne je vždy víc

a ty

zůstaneš hořkosladká

zůstaneš hořkosladká

zůstaneš hořkosladká

hořká napořád

barová romantika.

Je půl pátý, v baru zhasínaj
naše soukromá píseň z jukeboxu právě začíná.
Půl pátý, parket je jen náš.
Ani nevíš co pro mě v tuto chvíli znamenáš.
Půl pátý, svět jsme jen my dva
a oba víme, že chceme aby to bylo napořád.
Půl pátý, přitiskneme se blíž.
Tak blízko až má ústa na svých ucítíš.

I ona ví, že já chci víc.
Její vůni slunečníc
na svém polštáři potkávat.
Od října klidně do září
usínat na její tváři
a ráno ji probouzet.
A tak tu spolu tančíme
a víme po čem toužíme
už jen spolu usínat.
Z jukeboxu máme v duších klid
už ji nechci opustit
její dlaně, oči tvář.

Svítání a my v objetí.
Potkali jsme se zrovna ve chvíli vzplanutí.
Barová romantika v nás
a my ji vydání na milost a na pospas.
Já a ty a ráno u dveří
a já si jsem jist, že tohle zažijí jen někteří.
Ty jsi hra, kterou bych chtěl hrát
a když to půjde, tak vedle tebe usínat.

A jestli nevěříš na lásku na první pohled, tak příjdu ještě jednou.

potencionální.

S jejím hlasem ve své hlavě usínám.
Když spím ve svých snech ji potkávám.
Jen ona je tady jediná
nádherná a půvabná.

Má
potenciální
hlavu mi blázní.
Potencionální
mi hlavu vyplní.

mezi hrdiny a sny.

Někde mezi hrdiny a sny
náš plán chytá trhliny.
Město má z mraků peřiny
a já jsem úplně jiný.

V čase mezi půlnocí a dnem
jsi krásná se svým úsměvem.
Je čerstvě lehce pod mrakem
a nikdo není vítězem.

Ve světě těsně pod světlem
jsi krásná se svým úsměvem.
A v čase brzo minulém
z nás nikdo není vítězem.

Někdy mezi usnutím a snem
se spolu znovu natáhnem
A opustíme spolu zem
někde mezi půlnocí a dnem.

xyz (něco se mi zdá).

Znám tě už pár krásných chvil
a chtěl bych znát tě ještě dýl.
Ponořit se do pohledu tvých očí
a už se nikdy nevynořit.

Znám nazpaměť tvůj smích
a vím, že není pravdy v lžích.
A kapky co si dávám do krve
se staly tebou, a to ne poprvé.

Možná je to tím, že noc je ještě mladá
Přesto se mi zdá, že máš mě taky ráda.

Píchá mě lehce na žebrech.
Z toho že jsem tu bez tebe.
A ve dnech kdy jsi mi vzdálená
se propadám v matných představách.

Možná je to tím, že noc je ještě mladá.
Přesto se mi zdá, že máš mě taky ráda.

lékořice v peřinách.

V peřinách mořské pěny
žvýkáme lékořice.
Rána jsou nahé ženy
a já bych jim chtěl více
říct
že mi chybíš, že po tobě toužím
že kroužím nad tvým domem
při hře s Bohem
o tvůj smích..

v kapce.

Každé ráno se probudím
někde v kapce vody.
Nasadím falešný úsměv
a léky do pohody.
Posledním nočním snem
pročistím si hlavu.
Nevím proč a nevím kam,
ale plavu
někam z kapky pryč.

Každý večer usínám
v kapce pod hladinou.
A vím že tyto stavy
jentak nepominou.
Už jsem si asi zvykl
na to co se v kapce stává.
Vím totiž že ráno
budu plavat
někam z kapky pryč.

Přesto jsem suverén.
Přesto jsem suverén...